Svět ve 20 minutách

Server britské veřejnoprávní stanice BBC píše o výzkumu, který sleduje, jak pozorování ptáků ovlivňuje lidský mozek. Vědci nejprve otestovali odborné znalosti nadšenců do ornitologie, aby skupinu účastníků rozdělili na znalce a začátečníky. Sledováním mozku při pozorování ptáků následně zjistili, že struktura mozkové tkáně znalců se liší a že zkušenosti s pozorováním ptáků by mohly zpomalovat věkem podmíněný úbytek kognitivních schopností.

Japonsko v úterý úspěšně vypustilo svou raketu H3 mířící k měsícům Marsu. Zahájilo tím ambiciózní pětiletou misi, jejímž cílem je získat vzorky, které by mohly vnést světlo do původu sluneční soustavy a života na Zemi, píše japonský server Japan Times.

Předčasné parlamentní volby v Srbsku, které proběhnou na konci příštího týdne, mnozí nazývají referendem o budoucím směřování země. Hlavním soupeřem teď už bývalého prezidenta Alexandara Vučiće nebude stranická opozice, ale studentské hnutí, které vyrostlo z protestů proti korupci a do voleb jde s vlastní kandidátkou, píše v komentáři na stránkách Deutche Welle komentátor Nemanja Rujević.

Spojené státy chtějí do roku 2030 vyslat k Měsíci jaderný reaktor. Podobný záměr má také Čína ve spolupráci s Ruskem. Někteří přední vědci ale varují, že tento novodobý vesmírný závod přináší mnohá rizika. Podrobnosti přináší analýza amerického deníku The New York Times.

Americká CIA údajně informovala evropské středomořské země o možné bezprostředně hrozící ruské operaci. Může prý jít o drony vypuštěné z ruských plavidel maskovaných jako obchodní lodě, které směřují do Španělska, Itálie a Francie.

Čínská společnost UBtech spustila první inteligentní továrnu na světě, kde humanoidní roboti sestavují robotické stroje. Jedná se o masový projekt, jehož roční produkce by měla přesáhnout 10 tisíc kusů, píše polský list Rzeczpospolita.

Někdejší editor týdeníku Economist, nyní šéf think-tanku Baltské centrum pro mezinárodní bezpečnost Edward Lucas se v komentáři pro bruselský zpravodajský server EUobserver zabývá dronovým útokem na letiště v Lipsku z počátku srpna.

Teresios Bundi kdysi ztělesňoval to, jak internet dokáže změnit život. V roce 2011 se z farmářské vesnice přestěhoval do hlavního města Nairobi. Jako první z rodiny šel na univerzitu. Tam mu kamarád poradil, ať zkusí novou práci na dálku. Šlo o vypracovávání úkolů za podvádějící vysokoškoláky z jiných zemí. Nejdřív to byl slušný přivýdělek, pak ale přišla umělá inteligence, píše americký deník New York Times.

Členským zemím NATO dělá stále větší starosti, jakým směrem se ubírají myšlenky Vladimira Putina. Ruská armáda je už několik let v podstatě v patové situaci a každý měsíc ztrácí desetitisíce vojáků. Válka se proměnila v ničivý souboj dronů a raket, které pustoší Ukrajinu, ale působí viditelné škody i v Rusku. Nic však nenaznačuje, že by Putin chtěl ustoupit. Panují obavy, že se bude chtít ze slepé uličky dostat novou eskalací konfliktu, píše britský týdeník Economist.

Severoatlantická aliance se připravuje na reálnou možnost, že z ní s novým prezidentem či prezidentkou vystoupí Francie. V době, kdy NATO pochybuje, zda Washington dodrží závazky vůči Evropě, a zároveň se připravuje na možný útok Ruska, se podle průzkumů zhruba polovina francouzských voličů chystá v prezidentských volbách v příštím roce podpořit kandidáty, kteří mají vůči Alianci výhrady, píše evropská odnož zpravodajského serveru Politico.

Kampaň před ruskými parlamentními volbami, naplánovanými na polovinu září, letos poprvé probíhá v podmínkách, které jsou pro putinovskou vertikálu zjevně kritické, píše ve své analýze na stránkách Carnegieho nadace pro mezinárodní mír novinář Andrej Percev.

Hladiny evropských veletoků jsou na minimu. Dunaj, Rýn i Pád se letos dostaly na historická minima. To komplikuje dopravu, ohrožuje úrodu i některá průmyslová odvětví. Odborníci navíc varují, že tento trend může zdražit i výrobu pitné vody. Podrobnosti přináší analýza německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Americký zpravodajský server Politico přibližuje hnutí takzvaných „nových ludditů“ – kritiků neregulovaného rozvoje umělé inteligence a jeho dopadů na společnost. Úvod textu vede čtenáře do memphiského bytu demokratického poslance zákonodárného sboru státu Tennesse Justina Pearsona.

Nespolehlivý, chaotický a zkorumpovaný. Povaha Donalda Trumpa formuje i jeho zahraniční politiku. Aktuální obětí je Saúdská Arábie. Detailů kolem nejnovější jaderné dohody mezi Washingtonem a Rijádem si všímá americký magazín The Atlantic.

Společnost OpenAI oznámila, že autonomní agent umělé inteligence poháněný její technologií se během testování vymkl kontrole a samostatně napadl startup Hugging Face. Upozornila na to agentura Reuters i britský deník Guardian, který mimo jiné napsal, že podobné incidenty budou s rostoucími schopnostmi modelů stále častější.

Drony v současnosti přitahují pozornost celého světa a přepsaly mimo jiné i pravidla boje. Bojová revoluce se ale odehrává i na zemi, byť je mnohem tišší. Po ukrajinských bojištích se dnes totiž prohánějí celé prapory pozemních robotů. Tato pásová a kolová vozítka převážejí zásoby a munici, evakuují raněné, nebo dokonce kladou miny a stále častěji také drží pozice.

Někdejší americký prezident John F. Kennedy definoval Spojené státy jako národ imigrantů. V knize, která byla pod tímto názvem vydána posmrtně v roce 1964, Kennedy vyzdvihl historický a kulturní přínos imigrace jakožto hnací síly národa. Letos, kdy země slaví 250. výročí Deklarace nezávislosti, je otázkou, jestli tento duch v USA stále přetrvává.

Americko-íránská mírová jednání ohrožuje mocenský boj v Teheránu. Tamější politici požadují uvolnění miliard dolarů zmrazených v rámci protiíránských sankcí, zatímco armádní zastánci tvrdé linie chtějí získat kontrolu nad Hormuzským průlivem. První skupina má v čele prezidenta Masúda Pezeškjána, tu druhou vedou Islámské revoluční gardy. Americkému deníku Wall Street Journal to řekli představitelé obeznámení s průběhem jednání.

Úřad ukrajinského prezidenta a ministerstvo obrany vyhlásily v polovině června dlouho očekávanou reformu ukrajinské armády, která by měla vyřešit především dlouhodobý nedostatek bojeschopného mužstva. Jejím nejambicióznějším aspektem je možnost verbování dobrovolníků ze zahraničí, píše francouzský deník Le Monde.

Život bývalého syrského diktátora Bašára Asada v luxusním bytě v Moskvě se zdá na první pohled klidný a pohodlný. Žije tam na vlastní náklady; přesněji z miliard dolarů, které se mu za dobu své vlády podařilo do Moskvy převést. Se svou rodinou však dnes obývá jen ateliérový byt v Moskvě a vilu v její rezidenční čtvrt Rubljovka, kde bydlí ruská smetánka a politická elita. Nedaleko žije i svržený proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovič, píše izraelský server Ynet.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Technologické firmy vyčleňují bezprecedentní objemy peněz na financování výstavby obřích datových center. Závod v oblasti umělé inteligence vyžaduje budovní objektů o velikosti leteckých hangárů naplněných servery, síťovým hardwarem a chladicími systémy, píše server amerického deníku Wall Street Journal.

Rusko pohrozilo Arménii pozastavením dodávek plynu a pohonných hmot, pokud se Jerevan bude i nadále sbližovat s Evropskou unií. Píše se o tom v dopise ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova adresovaném arménskému vedení, uvádí na stránkách ruské služby BBC novinář Kirill Krivošejev.

Mladí lidé nechtějí cestovat jako jejich rodiče. Netouží ale zažívat co nejextrémnější dobrodružství, ani si odškrtnout co největší počet položek z bedekru. Často dávají přednost novému trendu, kterému se říká „soft adventures“ tedy lehká dobrodružství, píše polský deník Rzeczpospolita.

Od videí s LEGO panáčky přes AI generovaný hip hop až po falešné záběry z bojiště. Írán podle analytiků výrazně zdokonaluje využívání umělé inteligence v propagandě zaměřené na západní publikum.

Profesor Velandai Srikanth je na vrcholu své kariéry. Šéfuje australskému Národnímu centru pro zdravé stárnutí, jeho výzkumy pravidelně publikují nejprestižnější vědecké časopisy a o granty od největších světových nadací nemá nouzi. Jenže sotva oslavil šedesátku, hned se ho někdo zeptal, kdy se chystá do důchodu.

Ruská společnost je stále víc nespokojená s Vladimirem Putinem. Státní ruské Středisko pro výzkum veřejného mínění minulý pátek uvedlo, že prezidentova popularita klesla na 65,6 procenta a je nejnižší od začátku války. Jen od počátku roku se snížila o více než 12 procentních bodů, píše americký deník Washington Post.

Na území popraviště v Katyni, kde bylo příslušníky sovětské NKVD v roce 1940 popraveno 22 tisíc polských důstojníků a civilistů, nedávno Ruská vojensko-historická společnost umístila panelovou výstavu nazvanou „Deset století polské rusofobie“. Její součástí jsou i tvrzení zpochybňující vinu Sovětského svazu za Katyňský masakr, všímá si ruský nezávislý portál Novaja Gazeta.

V Řecku byly letos v únoru odsouzeni čtyři lidé k trestu odnětí svobody v souvislosti s aférou Predatorgate z roku 2022. Kauza se týkala špionážního softwaru Predator z dílny společnosti Intellexa. Jeho prostřednictvím řecké tajné služby „napichovaly“ mobilní telefony opozičních lídrů, novinářů i členů vlády a v reálném čase sledovaly jejich pohyb a komunikaci.

Rusko se znovu vzdaluje návratu na Měsíc. Jeho vesmírná agentura Roskosmos odkládá další pokus o průzkum na lunárním povrchu. Ambice Moskvy přitom zůstávají vysoké, protože stále mluví o budoucím budování „suverénních ruských území“ na Měsíci. Téma pro španělský list El País.

Rusko pravděpodobně profituje z prudce rostoucích světových cen hnojiv, které žene vzhůru americko-izraelská válka s Íránem. Konflikt zkomplikoval globální dodávky klíčových hnojiv tím, že poškodil energetickou infrastrukturu v Perském zálivu a zablokoval lodní dopravu přes Hormuzský průliv, klíčovou tepnu nejen pro vývoz paliv, ale právě i hnojiv, píše ruský nezávislý portál Moscow Times.

Britský deník Guardian se zabývá problematikou prodeje identity pro trénování umělé inteligence. Za nahrávání videí a fotografií platí uživatelům například aplikace Kled AI a zvuková data odkupuje Silencio. Společnost Neon Mobile dokonce platí uživatelům za odposlech soukromých telefonních rozhovorů – půl dolaru za minutu nahrávky.

Velká Británie, Francie a Německo odmítly požadavek Donalda Trumpa, aby se zapojily do námořní mise v Hormuzském průlivu. Cílem operace mělo být znovuotevření této klíčové vodní cesty. Jmenované státy tak učinily i přes Trumpovu pohrůžku, že odmítnutí bude pro NATO znamenat, jak řekl, „velmi špatnou budoucnost“. Napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně situace na Blízkém východě mapuje britský deník Financial Times.

Kreml zahájil dezinformační kampaň, jejímž cílem je pomoct maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zvítězit v dubnových parlamentních volbách. S odkazem na své zdroje to uvádí britský list Financial Times.

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.

Čínské vedení podněcuje tchajwanskou mládež, aby jezdila do kontinentální Číny. Je přitom ochotné zaplatit mladým lidem náklady na cestu a ubytování. Poznávací zájezdy jsou jedním z nástrojů čínského „měkkého vlivu“: Peking se snaží na mladé obyvatele Tchaj-wanu zapůsobit a sblížit je s čínskou realitou, píše v reportáži francouzský deník Le Monde.

Akční plán americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa v oblasti AI vyzývá firmy v duchu sloganu „build, baby build“, aby „stavěly a zase stavěly“. Desítky projektů datových center napříč USA ale narážejí na odpor místních. Týká se to i států jako Kentucky, Georgia a Texas – tedy tradičních republikánských bašt. Republikáni se obávají, že by to mohlo oslabit jejich podporu v letošních volbách do Kongresu, píše britský deník Financial Times.

Washington a Teherán jsou možná blíž k vojenskému střetu než kdykoli dřív, ale klasická válka v pravém slova smyslu na spadnutí není. Nejpravděpodobnějším výsledkem současného patu nebude americká invaze do Íránu, ani totální regionální válka. Spíše nás čeká omezený, velmi pečlivě propočítaný úder.

Dne 5. února oficiálně skončilo omezení jaderných zbraní – vypršela poslední dohoda START mezi Spojenými státy a Ruskem. Neznamená to sice, že obě země začnou rozmisťovat více než 1550 strategických válečných hlavic, které smlouva povolovala, ale i tak je to přelomový okamžik, soudí komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.

Ruská delegace zhruba 40 členů milice Africa Corps – nástupců jednotek dříve známých jako Wagnerovci – se koncem roku setkala s prozatímním prezidentem Madagaskaru Michaelem Randrianirinou. Ten opakovaně prohlásil, že se cítí ohrožen, a delegace z Moskvy mu proto nabídla osobní ochranu.

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.

Ruské ministerstvo zahraničí už několik hodin po zadržení venezuelského prezidenta Madura tuto americkou operaci odsoudilo, označilo ji za „ozbrojenou agresi“ a „nepřijatelný útok na suverenitu Venezuely“. Vyzvalo také Washington k respektování územní celistvosti.

Na Shattuck Avenue v kalifornském Berkley sídlí skupina odborníků z oblasti bezpečnosti umělé inteligence, kteří podrobně zkoumají nejmodernější modely AI. Snaží se odhadnout, jaké katastrofy by mohly lidstvo v souvislosti s touto technologií postihnout. Píše o nich server britského deníku Guardian.

Zpravodajský server Balkan Insight přináší rozsáhlý text o fungování agentur spravujících profily na platformě s předplaceným obsahem OnlyFans. Zneužívání a vykořisťování dívek je často systematické a dochází k němu v různých koutech Evropy, včetně Česka.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

Přestože do Oválné pracovny Bílého domu se vrátil Donald Trump, na druhé straně Atlantiku se v posledních volbách populistům příliš nedařilo, všímá si zpravodajský server Politico.

„Reforma, která změní životy,“ tak mluvil 10. prosince australský premiér Anthony Albanese o zákonu, který osobám mladším 16 let zakázal mít účty na sociálních sítích. Mnoho teenagerů s tím souhlasilo, i když zřejmě jinak, než vláda zamýšlela.

Události se řítí takovým tempem, že je těžké si vzpomenout, že rok 2025 začal katastrofou způsobenou klimatem: velké části amerického Los Angeles shořely v několikadenním ohnivém pekle. Následovala celá řada podobných tragédií: povodně v Texasu, hurikán Melissa, povodně napříč jihovýchodní Asií, které si vyžádaly více než tisíc životů. I přesto některé události tohoto roku dávají alespoň určitou naději do budoucna, píše americký magazín The New Yorker.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat.